Po loňském rekreačním pobytu v přírodě jsme se letos rozhodli pro větší adrenalin. Společně s paní učitelkou jsme si sestavili náročný program, ale nakonec jsme to zvládli. Teď už zbývalo jen vyrazit. Ve středu 15. června ráno se všichni účastníci výletu sešli na vlakovém nádraží. Vlak vyjel, ale hned po polovině cesty nastala komplikace. V Dětřichově nad Bystřicí vypověděl náš vlak službu, takže jsme hodinu čekali, než pro nás přijede náhradní. Ale i tak se nám podařilo dorazit do Olomouce, ve kterém jsme strávili celé dva dny. Po dlouhé cestě vlakem jsme se šli ubytovat do olomouckého domova dětí a mládeže.

Po zabydlení na nás čekala menší prohlídka města. Dostali jsme rozchod na Horním náměstí. Někteří z nás šli nakupovat, jiní se dívali na orloj z 15. století, nebo známý olomoucký sloup Nejsvětější Trojice měřící 32 m. Když měli všichni nakoupeno, šlo se do lanového centra. Program začal zábavnou rozcvičkou, pak následoval základní výcvik o lezení a jištění a konečně samotné překážky.

Někteří z nás vylezli nahoru a užívali si výšek, jiným byly výšky nepříjemné. Na rozdíl od samotné lanové dráhy si všichni vyzkoušeli houpačku. Vždy mohli obří houpačku, vysokou asi 16 metrů použít dva lidé. Houpačka se pro nás stala asi nejoblíbenější atrakcí lanového centra. Nakonec několik z nás vyzkoušelo i atrakci zvanou Tarzan. 

Po lanovém centru jsme se vydali do nákupní galerie Šantovka. V Šantovce se celá naše výprava rozběhla na všechny strany. Jezdili jsme po eskalátorech a pobíhali z jednoho obchodu do druhého. Anička s Terkou si zahrály na volně přístupné piano. Pak jsme se celá třída i s učitelským doprovodem sešla před kinem. Těšili jsme se druhý díl Alenky v říši divů: Za zrcadlem. Některým z nás se film líbil, někteří byli zklamáni.

Hned naproti kinu byl Bowling, na který jsme pochopitelně šli taky. Ve skupinkách po šesti jsme mezi sebou soupeřili o nejlepšího hráče, kterým se nakonec stala Bea. Jelikož se první den výletu chýlil ke konci, museli jsme jít zpět na ubytovnu. Druhý den ráno jsme museli uklidit celý námi obývaný prostor a uvolnit místo další škole. Později toho rána jsme měli namířeno do laser arény. Tady ale došlo k nedorozumění. Naše paní učitelka počítala s rezervací na 11 hodin, ale obsluha laser arény nás očekávala už v 10 hodin. Takže nám nezbývalo než zahrát si každý jen jednu hru.

Po laser aréně už na nás čekal jen zpáteční vlak. Tentokrát žádná porucha nenastala. Tím jsme v pořádku dorazili zpět do Albrechtic, spokojení s celým výletem. Velice se nám to líbilo, děkujeme našim paním učitelkám a doufáme, že příští školní výlet bude minimálně stejně tak skvělý jako tenhle. Třída 8. B.

Foto Radka Žlebčíková, Veronika Glötzerová, text Anna Veselá

Back To Top