UŽ SE MĚNÍM NA ČTENÁŘE, ZAČNU ČÍST ZE SLABIKÁŘE. NAPŘED SLOVO, POTOM VĚTU, BRZY POROZUMÍM SVĚTU. RYCHLE POJĎ SI SE…
Čtvrteční dopoledne jsme si zpříjemnili návštěvou dílny pana Jaroslava Hrubého, na kterého jsme se moc těšili. Nejen proto, že nám bude vyprávět legrační příběhy, ale hlavně, že si někteří poprvé zkusí nový způsob práce – linoryt. Dozvěděli jsme se, že se jedná o grafickou techniku, kterou zařazujeme do skupiny „Tisku z výšky“. Vyrytá plocha zůstává bílá (v barvě papíru a netiskne se).
Pan Jaroslav Hrubý je ve svém živlu …
K práci jsme potřebovali linoleum, pauzovací papír, fix a to nejdůležitější, rydlo. Nejprve jsme si udělali nákres jarní kytičky a potom jsme náčrt pomocí pauzovacího papíru překreslili na lino. Kytku jsme obtáhli fixem a nastala nejdůležitější práce – rytí. Museli jsme odstranit plochy, které se nemají tisknout. Práce se nám dařila. V zápalu rytí si někdo kromě rydla vypomáhal vyplazeným jazykem a u každého bylo vidět jen pekelné soustředění.
Čekáme na výsledek tisku …
Všem se podařilo vyrýt krásné kytky, které nám potom pan Hrubý vytiskl. Namíchal barvy jara a válečkem přetřel naše díla, která pak pomocí lisu vytiskl. Dva dny schly výtvory v dílně a pak nám je předal, abychom si je mohli očíslovat a parafovat. Teď už chybí jen pěkný rámeček a dárek je na světě.
Foto a text Regína Hajná