Žáci 6. tříd se v hodině přírodopisu podívali pod pokličku mikrosvěta. Dávno ví, co je to mikroskop, k čemu slouží a z čeho…
Malování v plenéru je o radosti, říká zkušený malíř pan Zdeněk Kurečka a nabídl našim žákům workshop, tentokrát na náměstí. Čtvrteční podzimní odpoledne si dvanáct děvčat z 6. – 8. tříd opravdu užilo.
Holky, tak…
Venku příjemně hřálo podzimní sluníčko a mladé výtvarnice se s panem Kurečkou, paní učitelkou Santariusovou a Kurečkovou vypravily na náměstí. Za své stanoviště si vybrali místo poblíž sloupu svaté Anny Samotřetí.
Podívej se, kresba není žádný problém…
Pan Kurečka nabídl děvčatům ke ztvárnění několik motivů – pohled do uličky s klášterem, do ulice Vodní nebo pohled na náměstí s několika domy. Některá děvčata se rozhodla pro kresbu detailů – například štítů domů s bohatým štukováním a pro vstupní dveře do nejstarší budovy na náměstí – rodného domu spisovatele a novináře pana Františka Gela.
Dveře do Gelova domu…
Na úvod si všichni zopakovali pravidla vizování a perspektivy a mohlo se začít. Nezbytnou pomůckou byl malířský stojan, podložka, uhel a špejle. S prvními tahy na papíře sice pomáhal děvčatům pan Kurečka, ale po chvíli už byla samostatná. Vůbec nevadilo, že některé dívky zkoušely kreslit stejný motiv podruhé i potřetí.
Nejtěžší je začít…
Mezi mladými výtvarníky panovala skvělá nálada, vzájemně si pomáhali, hodnotili a pan Kurečka nešetřil vtipem ani chválou. O to víc se děvčata se snažila. Příjemně překvapeni byli i kolemjdoucí, mnohdy rodiče, kteří děvčatům zvědavě pokukovali přes ramena. Nakonec si všechny dívky vyzkoušely kresbu historických dveří bývalé knihovny. Každé jejich dílo bylo originální a velmi zdařilé.
Co na to říkáte…
Myslím si, že malování v plenéru se všem hodně líbilo a děvčata mohou dát po dnešku panu Kurečkovi za pravdu – bylo to o radosti. Podívejte se.
Foto a text Taťána Kurečková