Odreagovali jsme se při bubnování

Žáci 8. a 9. tříd si zpestřili klasickou výuku bubenickým workshopem. Po roce za námi totiž opět přijel vynikající muzikant a bubeník Ivo Samiec z Opavy. Zatímco se deváťáci výuky zúčastnili už loni, pro osmáky bylo vše nové. Naučili se, jak správně buben držet, jak se hraje basový tón atp.

Právě tento tón byl pro některé kamenem úrazu – na první pohled vypadá velmi jednoduše, ale zpočátku je docela složité ho dobře zahrát. Blána bubnu se totiž musí správně rozeznít – ruka bubeníka by měla odskočit jako na trampolíně.

Ivo Samiec – začíná bubenický workshop…

Jak říkal Ivo, někteří na buben plácali, „jako když zabíjejí mouchy“, ale nakonec se přece jen všem podařilo zahrát pořádný „basák“. Mladí bubeníci také zjistili, že není jednoduché střídat pravou a levou rukou – někteří totiž měli tendenci levou ruku vynechávat – principem hry na djembe je však právě jejich pravidelné střídání. Žáci se tak kromě rytmu učili nevědomky i soustředění.

Po teoretickém úvodu začíná zajímavá praxe…

V průběhu dvouhodinové lekce se žáci seznámili s výrobou bubnu, se základními technikami hraní a mohli si také vyzkoušet nejrůznější rytmické nástroje – dřevěné žabky, štěrkadla nebo zvonky. Velkým hitem byla dešťová hůl a tibetské misky, které někteří žáci viděli poprvé v životě.

Hrát se dá i na tibetskou misku…

V hodinách hudební výchovy budeme ve hře na africké bubny pokračovat. Na jaře plánujeme hudební workshop také pro žáky 6. a 7. tříd. 

Ivo Samiec se připravuje na ukázku…

Ivo Samiec se narodil 15. října 1975 v Ostravě. Vystudoval sociální práci na Ostravské univerzitě a také hru na bicí na Janáčkové konzervatoři. Od malička se závodně věnoval hokeji.

Rytmickým nástrojem se může stát skoro cokoliv…

V sedmnácti letech mu ale učarovaly bubny – rytmus je podle něj prapůvodem komunikace. Po studiích pracoval na ZUŠ v Opavě, později si ale založil vlastní hudební školu. Působí také jako bubeník v symfonickém orchestru Slezského divadla.

Foto-video Karel Knapp, text Veronika Glötzerová