Po stopách lesní zvěře

Kluci a holky z prvních tříd se rozhodli, že přilepší lesním zvířátkům, která se ve sněhu a velkém mrazu nemají kam schovat, aby se zahřála a najedla. Děti v průběhu týdne nanosily do tříd mrkve, jablka, sušený chleba, kaštany a mnohé další, aby potom vyrazily do lesa.

I počasí se už nemohlo na ztrápená zvířátka dívat, tak nás na výpravě potěšilo oteplením. Dokonce i chvilkami vykouklo sluníčko.

Již kousek za městem pátrali školáci po stopách zvěře. Ta správná sledovací akce začala až po odbočení na louky a pole. Tam už bylo stop mnohem více. Nejprve otisky zajíců, kteří svými běhy vytvářeli ve sněhu úplné křižovatky, pak kopýtka srn, divočáků. Neunikli jim také malé řetízky nožek myší a jiných hlodavců.

Téměř všechny stopy nás neomylně vedly ke krmelci, který děti zaplnily dobrůtkami, navěsily pytlíčky s prosem a pod stříšku na zem naházely potravu drobné zvěři.

Dále jsme pokračovali k malým rybníčkům, které byly nedávno vytvořeny pro vodní ptactvo. Tam nás překvapil potůček, který jsme si netroufali přeskočit, proto byla naše výprava na tomto místě ukončena a my jsme vyrazili zpátky ke škole.

Přišli jsme unavení, hladoví, žízniví ale spokojení. Spokojení, že jsme nezůstali lhostejní k osudům živočichů, kteří s námi obývají naši modrou planetu.

Foto a text Vladimíra Dudková