Žáci obou devátých tříd se během prvních dvou měsíců školy ponořili do fascinujícího světa elektromagnetismu. S velkým nadšením se chopili…
S prvními jarními dny vylétávají po dlouhé zimě včely a vyhledávají potravu. Najdeme je všude tam, kde něco kvete. Patří mezi nejznámější hmyz, a proto v naší učebnici představují vzorový organismus, na němž se učíme stavbu hmyzího těla.
Své znalosti jsme si zdokonalili při laboratorní práci. Nejdříve jsme si prohlédli celé tělo včely pod lupou a rozlišili jsme tři základní části: hlavu, hruď a zadeček. Poté jsme oddělili jedno ze čtyř křídel a vložili jej pod mikroskop.
Křídlo včely je blanité, na povrchu pokryté množstvím drobných okem neviditelných chloupků. Křídla vznikla jako vychlípeniny pokožky a zasahují do nich i dýchací orgány vzdušnice. Pohyb křídel včely je tak rychlý, že není možné rozlišit jednotlivá mávnutí.
Po prozkoumání křídla jsme se vrhli na končetiny. Zajímal nás třetí pár, který je přizpůsoben ke sběru a ukládání pylu. Tuhé chloupky jsou seskupeny do kartáčků, těmi včela pyl ze svého těla smetá do košíčků, což jsou prohlubně v holeních zadních párů nohou. Všem se podařilo kartáčky pod mikroskopem objevit.
Nakonec jsme se zaměřili na oči. Včela medonosná jich má celkem pět, dvě složené oči po stranách a tři jednoduchá očka na temeni hlavy. Nás zajímalo oko složené, které je tvořeno několika tisíci drobných oček, jež vnímají obraz samostatně. Z jednotlivých obrazů poskládá včela celkový mozaikovitý obraz.
Po důkladném prozkoumání jsme vše zakreslili a zapsali do laboratorního sešitu. K výuce jsme využili vybavení, které máme z projektu „Další etapa modernizace vybavení ZŠ Město Albrechtice“ regionální číslo CZ.1.10/2.1.00/30.01597.
Foto Regína Hajná, text Miroslava Tupá