UŽ SE MĚNÍM NA ČTENÁŘE, ZAČNU ČÍST ZE SLABIKÁŘE. NAPŘED SLOVO, POTOM VĚTU, BRZY POROZUMÍM SVĚTU. RYCHLE POJĎ SI SE…
Jednoho školního dne nás paní učitelka vzala k panu učiteli Hrubému do výtvarné dílny. Nestačili jsme se divit, co měli pro nás nachystáno.
Nebylo to jen nějaké obyčejné kreslení, ale práce s velkou hromadou hlíny. Po úvodní instruktáži pana učitele jsme se do toho vrhli.
Tvarovali a vyráběli jsme. Překvapili jsme nejen paní učitelku a pana Hrubého, ale dokonce i sami sebe. Na stolech se za chvilku začaly objevovat válečky z hlíny, pak malá tělíčka.
Nakonec z toho byla postava na pružině. Jeden umělecký výtvor vedle druhého. Když jsme ta naše dílka uviděli vypálená, byla ještě hezčí. Většina z nás je darovala svým maminkám k jejich svátku.
Foto Jana Vyležíková, text Lukáš Ircing, 3. A
Soubor | Velikost | |
---|---|---|
prijimacky5.jpg | 5,5 KB |