V pátek 16. února se na základní škole v našem městě konal „Pyžamový bál“, kterého se mohly zúčastnit všechny věkové…
Teď Milan přetáhl z foťáku úplně všechny fotky. Dal je do jednoho souboru, nějak divně se nám seřadily. Asi se moc nepovedly, berte to s nadhledem, fotím všechno, co se hýbe. Něco je foceno z autobusu. Zatím se nám je nedaří odeslat, prý je tady pomalý internet. Zkusíme to později s holkami přes www.malimila.rajce.net.
.
Dnes bylo oficiální zahájení. Bylo opravdu krásné. Nejprve promlouvalo šest Číňanů, kterým jsme fakt rozuměli, cha, cha … a potom chodili na pódium zástupci jednotlivých zemí a krátce promlouvali. Jaroslav byl nejlepší, také jsme mu všichni nejvíce tleskali a pískali, abychom trumfli Číňany. Ti jen hleděli, když nevěděli, o čem mluvil.
Taky s focením byla sranda. Říkala jsem těm našim nejmladším: „Pojďte se fotit.“ Všichni hleděli, jakože je to trapné, tam nejdeme. Nakonec jsem měla v ruce asi šest foťáků a všechny fotila. Ta jejich puberta je fakt někdy strašná… Na zahájení také byl jeden prima černoch z USA – Michal Rodriguez a Milan už ho znal z mistrovství v Praze.
Pak začal program hostitelské země. Tanečnice, super byli mnichové předvádějící bojová umění. Také vystupovala nějaká policejní škola. Ta se pak nahrnula k Jaroslavovi a trvalo snad půl hodiny, než se s ním každý vyfotil. Bral to statečně a pořád se usmíval. On je celkově super člověk, i Helenka.
Na závěr dnešního dne byla naplánována příprava místa, rozepsání účastníků a čtení pravidel soutěže. Stoly ani židle opravdu nejsou nastavitelné, takže Milan má na sobě tři židle. Jestli to bude vyhovující, to poznáme zítra.
Co nemají vychytané je, že v okolí dvou kilometrů nikde není ani občerstvení a pro 800 lidí jsou k dispozici dvě WC. Takže, když jsme po zahájení čekali, než nachystají halu, jako stoly a židle, byli jsme vysušení jako tresky. Pořadatelé úplně kašlou na pohodlí soutěžících, i když možná je to taktika.
A to je dnes všechno.
S pozdravem Milďa a Jana
Další příspěvky
