UŽ SE MĚNÍM NA ČTENÁŘE, ZAČNU ČÍST ZE SLABIKÁŘE. NAPŘED SLOVO, POTOM VĚTU, BRZY POROZUMÍM SVĚTU. RYCHLE POJĎ SI SE…
Na 30. dubna připadá tradiční zvyk „Pálení čarodějnic“. Jelikož si děti v momentální situaci tuto akci nemohly společně užít, probíhala výuka v čarodějnickém duchu formou projektového vyučování (i když poněkud jinak). Děti plnily nejrůznější úkoly v oblastech českého jazyka, matematiky, prvouky, hudební, pracovní i výtvarné výchovy. Tělesná výchova, jako např. let na koštěti, byla zcela dobrovolná.
Luštily šifry, přesmyčky, tvořily začarovaná slova nebo poznávaly nejrůznější bylinky. Z těch kouzlily svůj vlastní bylinný lektvar nebo se pokoušely vyrobit pěnící lektvar dle přiloženého návodu. K tomu všemu si mohly zazpívat písničky o ježibabách nebo zhlédnout nějakou pohádku s čarodějnicí v odkazech na plánu.
V podobném projektovém duchu probíhalo také velikonoční učení. Děti i rodiče se snaží a boj s informačními technologiemi zvládají již mnohem lépe. Někteří se nemohou dočkat, až se opět otevře škola a oni se potkají se svými kamarády, kteří jim moc chybí.
Foto rodiče dětí, text Erika Kynická