UŽ SE MĚNÍM NA ČTENÁŘE, ZAČNU ČÍST ZE SLABIKÁŘE. NAPŘED SLOVO, POTOM VĚTU, BRZY POROZUMÍM SVĚTU. RYCHLE POJĎ SI SE…
Plavání je předmět, který byl v osnovách mnoha škol zahrnut již několik let. Ale až od roku 2017 ho ministerstvo školství zařadilo mezi předměty povinné, stejně jako matematiku nebo třeba český jazyk. Pro děti, které se rády hýbají, je to super zpestření vyučování, pro jiné i možné obavy z vody. Ty se ale většinou rozplynou během první lekce. Hodina plavání má svou pevnou strukturu.
Na začátku se děti rozplavou a vydovádí v malé vodě. Poté rozděleny do skupin podle plavecké úrovně odcházejí se svými instruktory do vybraných částí bazénu, kde vybrušují techniku plavání, skákání i potápění. To ale mluvím o nejpokročilejších, začátečníci se seznamují s vodou, učí se ponořit hlavu, dýchat pod vodou, dívat se pod hladinu a mnohé další dílčí aktivity, které je naučí se s ní kamarádit.
Vyšší level je již opustit malou hloubku a za dělícím lanem plavat od žebříku k žebříku. Těch skupin malých plavců je několik, vždy dle potřeby. Instruktoři dětem činnosti obměňují a zpestřují i zajímavými aktivitami, hrami a pomůckami. V závěru si všichni plavci mohou opět zadovádět, pohrát, prostě zařádit.
Foto a text Vladimíra Dudková