206 schodů …

Pokud byste zdolali 206 schodů věže chrámu sv. Mořice, měli byste Olomouc, kde naše třída strávila 2 dny, jako na dlani. Ovšem ještě předtím, než jsme se mohli pokochat tímto výhledem, jsme se na Horním náměstí rozdělili do skupinek a šli vyhledávat informace o nejvýznamnějších památkách Olomouce jako například: Morový sloup, Neptunova kašna, Herkulova kašna, orloj, Petrášův palác atd.

Podívali jsme se i do kostela sv. Michala a do kaple sv. Jana Sarkandra. Na náměstí jsme si prohlédli sloup Nejsvětější Trojice a ve dvanáct hodin se shromáždili u orloje. Jako odměnu za naši snahu jsme měli hodinový rozchod, který většina využila k návštěvě McDonaldu a obchodů. S plnými žaludky jsme se konečně přesunuli na naši ubytovnu, ale než jsme se stačili rozkoukat, pokračovali jsme do lanového centra, kde jsme prověřili, kam až sahají naše lezecké schopnosti.

Ti nejodvážnější si zkusili i tzv. volný pád. Byli jsme zcela vyčerpaní, ale dobrá pizza nám vrátila síly na bazén, kde jsme si zařádili na tobogánu a na kino, z kterého jsme se vrátili až po půlnoci, přičemž jsme se ještě stavili na nočním náměstí a pozorovali půlnoční orloj. Tím to ale nekončilo! Rozdováděni jsme  se vrátili na ubytovnu a unavení učitelé nás do postelí zahnali až kolem čtvrté ráno. O to víc se nám nechtělo vstávat, ale ranní koupání v bazénu nás naštěstí probudilo, takže jsme mohli pokračovat s naší prohlídkou Olomouce.

Potom, co jsme navštívili BILLU a dokoupili zásoby, jak pití, tak potravin, jsme se parkem dostali až do Botanické zahrady, kde nám nahnali strach obří pavouci a hadi. Proto jsme, co nejrychleji, odešli na náměstí, z kterého jsme se po rozchodu dostali do Muzea umění, Arcidiecézního muzea a Přemyslovského paláce. Zajímavá prohlídka nám zabrala jen chvíli a pak už jsme konečně zcela vyčerpaní šli na nádraží, odkud jsme se vlakem, plní úžasných zážitků ubírali domů…

Foto M. Handlířová a M. Adámek, text Petra Hanusová a Maria Tusi