Co už víme o houbách

Mykologie (z řeckého μύκης – mýkés, což znamená „houba“) je věda zabývající se studiem hub, jejich genetickými a biochemickými vlastnostmi, využitím v lékařství a potravinářství, otravami a nemocemi jimi způsobenými. 

Mykolog pan Malý…

Přesně na toto téma jsme hovořili s mykologem panem Malým, který nám formou prezentace promítal fotografie hub známých i méně známých, hub jedovatých i jedlých. U těch neznámých jsme se dozvěděli, jak se jmenují, že jsou mnohdy jedlé a chutné, ale nesbírají se, protože se o nich moc neví.

Chceme všechno vědět…

O houbách obvyklých, v lesích hojně sbíraných, jsme získali spoustu užitečných informací. Tak třeba babka – je jedlá, ale pozor nemá se sušit, často při procesu sušení viditelně, ale i nenápadně plesniví, což je pro zdraví nebezpečné. Hlíva ústřičná – je léčivá, působí příznivě na alergie, posiluje imunitu, vymýtí bradavice a má ještě mnoho dalších plusů.

Prezentace hub nás zaujala…

Jsou ale i houby nejedlé, které lze využít k dekoračním účelům. Určitý druh choroše namočením změkne. Pak se dá rozklepat do placky, ze které se může tvarovat klobouk, miska apod.

Muchomůrka červená…

Z jedovatých hub pan mykolog zmínil muchomůrku červenou, tygrovanou, zelenou, pavučinec, závojenku, hřib satan a další. Jsou to houby nepopulární, dětmi neoblíbené, ale co již nyní víme! V žádném případě nikdy do houby v lese nekopeme, protože i ty jedovaté a nejedlé jsou pro les užitečné, přinejmenším jsou ozdobou lesa!

Voní…

Na závěr jsme získali ještě cennou informaci o odstraňování klíšťat, která jsou tím nepříjemným, co nás v lese při sběru hub může ohrozit. Přisátá klíšťata nikdy nezakapávat olejem, nedusit krémy apod. Vždy za pomocí pinzety kýváním odstranit, pak dezinfikovat. Děti vám vysvětlí proč. Fotografií, na které se na nás usmívá obrovský balvan, se s námi pan Malý rozloučil. Odešli jsme se spokojeným úsměvem na tváři. Učitelé, protože dostali bonbón z hlívy, děti, protože je beseda bavila!

 Foto Jana Vyležíková, Ludmila Grčková, text Vladimíra Dudková