Expedice Londýn 3. část

I čtvrteční den nás provázela polojasná obloha, mohli jsme se tedy bez obav vrhnout do ulic City of London.

Najdete prosklenou budovu s přezdívkami Střep, Okurka, Vysílačka…

Většina zdejších budov slouží jako kanceláře a pochází z doby po Great Fire of London (1666), naše děti ovšem nejvíce zaujaly moderní prosklené budovy s přezdívkami jako Střep, Vysílačka či Okurka.

Tower of London…

První památkou, kterou jsme ve čtvrtek viděli i zevnitř, byla Tower of London. Někdejší královské sídlo, později pevnost, a dokonce i vězení dnes ukrývá královské korunovační klenoty, výstavu středověkých zbraní a brnění a také mučírnu, tedy alespoň její část. Pokud jste jako dárek z Londýna od svých potomků, sourozenců či kamarádů dostali lebku nebo krkavce, pak vězte, že pochází právě odsud. Cestou ven z Toweru jsme se museli protlačit nekonečnými zástupy dalších nedočkavých turistů a byli jsme neskonale vděční svému prozíravému průvodci za to, že nás této tlačenice ušetřil.

Tower Bridge…

Dále jsme vyrazili na nejslavnější londýnský most Tower Bridge, prošli se kolem Shakespearova divadla Globe a válečné lodě HMS Belfast, nakoukli jsme do Tate Modern na obrazy Pabla Picassa a přes Millenium Bridge, který je známý mimo jiné díky filmům o Harry Potterovi, jsme se dostali až k St Paul’s Cathedral.

Úžasný výhled…

V katedrále nás čekal fyzicky náročný výstup (528 schodů), ale vyhlídka na město pod námi stála za to, je bez přehánění dech beroucí! Na Greenwich jsme se svezli MHD, a sice lodí, mohli jsme tak chvíli odpočívat a načerpat síly k poslednímu náročnému výstupu. Nultý poledník, u kterého jsme pořídili poslední fotky, se totiž nachází na pořádném kopci v areálu Královské observatoře. Právě odsud jsme naposledy zamávali Londýnu a poté jsme na smrt unavení, ale plní dojmů vyrazili k domovu.

Loučení s Londýnem…

Snad mluvím za všechny, když řeknu, že se nám výlet opravdu vydařil a že jsme si ho všichni užili. Dovolte mi na závěr poděkovat našemu průvodci Radovanu Krhovskému nejen za to, s jakým přehledem a zasvěcenými komentáři nás provázel po celém městě, ale také za trpělivost, se kterou znovu a znovu odpovídal na stále se opakující otázky. Nezbývá než se rozloučit a slíbit, že naše škola nebyla v Londýně naposledy.

Foto R. Doležalová, I. Kolarovčeková, text Renata Doležalová