UŽ SE MĚNÍM NA ČTENÁŘE, ZAČNU ČÍST ZE SLABIKÁŘE. NAPŘED SLOVO, POTOM VĚTU, BRZY POROZUMÍM SVĚTU. RYCHLE POJĎ SI SE…
To se dozvíte v básni od Josefa Kainara nebo vám recept a postup prozradí děti z 2. B. Udělaly si minulý týden bramborový pátek. Samy si brambory oškrábaly a nastrouhaly na struhadle. Pak už mohly připravit těsto, do kterého přidaly vejce, hladkou mouku, sůl, kmín a majoránku a mohlo se smažit.
Vůně se linula celou chodbou a přilákala spoustu hladovců. A zatím co se smažilo, připravovali si malí kuchaři přinesenou zeleninu. Samozřejmě si nezapomněli připomenout, jaké její druhy znají. Po usmažení si každý ozdobil svůj placek, jak nejlépe uměl. Během přípravy se naučili kuchtíci také básničku a v receptu vyhledali všechny slovní druhy, co už znají.
Nechyběla ani hra na vědce. Zkoumala se barva, chuť, vůně bramboru a hlavně se získával škrob. Že se z nich dají vyrobit i bezvadné hračky např. myška nebo lodička, se přesvědčíte z fotek. Pohádky, které děti vymyslely o bramborách, se všem moc líbily a sklidily obrovský potlesk tak jako připravený pokrm. Bramborový den se všem líbil. A co měli druháci na večeři doma? No přece bramborové placky!
A po výborném bramboráku – pohádka pro potěšení.
Foto a text Regína Hajná
Barbořin sen
V jednom tmavém sklepě byla uložená spolu s ostatními bramborami brambora jménem Barbora. Jejím snem bylo, aby z ní byl uvařen pokrm opravdu lahodný a delikatesní. Hlavně, aby z ní lidé neudělali jen třeba obyčejné razítko, bramborový guláš, nebo aby dokonce neshnila dříve, než si pro ni přijdou. Strachovala se. Jednoho dne si pro ni přišla paní domu, která byla učitelkou. Odnesla ji do školy a tam si z ní děti udělaly bramborák opravdu výtečný. „ Hurá!“ Radovala se brambora Barbora, když se smažila.
Klárka Boháčová