V pátek 16. února se na základní škole v našem městě konal „Pyžamový bál“, kterého se mohly zúčastnit všechny věkové…
Díky projektu Adopce na dálku naše rodina už 5. rokem podporuje dívku Marušku na Ukrajině. Tatínek tam každý rok o prázdninách jezdí pomáhat lidem, kteří tyto projekty (adopce na dálku, důstojný život a letní tábory pro děti…) ve spolupráci s Charitou Ostrava realizují.
Letos bylo potřeba, aby tam jel vypomoci již dříve, a tak se rozhodl vzít nás s sebou. Vyrazili jsme v pondělí 5.5.2009 v 18 hodin. V Hranicích jsme ještě přibrali Martina s jeho maminkou. Cestovali jsme celou noc a v úterý nad ránem jsme překročili ukrajinské hranice. Asi v 8:30 jsme dojeli do Tjačiva. Ohlásili jsme se u otce Petra Kremnického a šli na mši. Ve městě jsme si vyměnili peníze (americké dolary na hrivně – ukrajinská měna) a po přivítání jsme pokračovali dál na cestě do hor do Usť-Čorné, na místo našeho působiště.
Byli jsme ubytováni v domově pro seniory při klášteře sester (bydlí tam i paní Irina, která ještě umí česky a s chutí si s námi zazpívala naše písničky). Řidiči si po cestě potřebovali odpočinout, ale my jsme si šli prohlédnout okolí města. Nejvíce nás zaujala legrační minibanka a pekárna s vysokým komínem.
Ve středu jsme se spolu se sestrami zúčastnili pouti v horské vesničce Německé Mokré (všechny místní názvy jsou psané azbukou – ukrajinsky a německy). Zde jsme také byli pozváni na hostinu. Moc nám chutnalo jejich národní jídlo – holubci (zelí s rýží zabalené v zelném listu).
Po návratu jsme hráli karty. Další dny už byly pracovní, pomáhali jsme, kde bylo třeba. Čistili jsme odpad, spravili komín, skládali dřevo do velké kotelny a odváželi nepořádek z kůlny, spravovali tam podlahu atd… Samozřejmě jsme ale našli čas i na to, abychom se seznámili s vesnicí, a také si hráli u řeky. Velký úspěch měl náš koncert v domově důchodců (v budinku), české písničky se ukrajinským důchodcům velmi líbily.
V neděli byl naplánován výlet do města Tjačiva. Nejvíce nás tam zaujal houpací most. Procházku po něm jsme si nemohli nechat ujít. Zajímavý byl i výlet na bazar – trh do Lopuchova. Na takovém trhu se dá koupit všechno – od jídla, oblečení, elektroniku, kola, po živá prasátka a kuřátka a všechny domácí produkty.
V úterý po práci jsme u rybníka zachraňovali pulce. Ve středu jsme absolvovali další výlet, tentokrát na Synevyrské ozero (jezero). Okolní příroda je tam všude nádherná. Cestou jsme potkávali krávy, které se volně procházejí bez pasáka podél cesty, a tak se stalo, že nám málem jedna skočila pod auto.
V pátek nastal čas loučení. Ještě jsme si udělali zastávku v Tjačevu a hurá domů. Na slovenských hranicích jsme se zdrželi téměř 2,5 hodiny, kde si nás všechny pohraničníci dopodrobna prohlíželi. Brzy ráno v sobotu 16. 5. jsme konečně dorazili šťastně domů.
Foto Marcel a Norbert Jedelští, text Kristián a Norbert Jedelští