Naše výprava již v Paříži…

(Poslední aktualizace 7. 12. v 16.30) Naše výprava dnes ráno po šesté hodině úspěšně dorazila do Paříže. Na cestu se sedmnáctičlenná skupina vydala pod vedením paní učitelky Renaty Doležalové a paní Jany Muroňové v pondělí 3. prosince 2012.

Za chvíli vyrazíme směr Paříž…

Autobus od školy vyjel přesně v 10 hodin. Vše probíhá podle plánu. Ze SMS zpráv od účastníků zájezdu vyplývá, že řidiči Karel a Karel jsou bezvadní, je s nimi legrace a paní průvodkyně je příjemná. Kdyby přestalo pršet, ke spokojenosti by zatím nechybělo vůbec nic. 

Máme s sebou i dobře vybavenou lékárničku – dar od paní J. Kučové…

Co píše prostřednictvím SMS p. Jana Muroňová

Pondělí 3. 12. 2012, 12.37 – Ahoj, ahoj, ahoj! Máme první pauzu. Karel a Karel jsou srandisti, bude to fajn. Ozveme se brzy.

Pondělí 3. 12. 2012, 16.20 – Jsme před Prahou. Jedeme rozvážně a zastavujeme pouze na benzínkách s jedním WC. Ale všechno zvládáme s úsměvem. Na hranici s Německem budeme mít delší pauzu.

Pondělí 3. 12. 2012, 20.01 – Právě překračujeme hranice s Německem. Dobrá nálada vládne, naše děti jsou veselé. Průvodkyně je moc milá a vaří nám výborné kafičko. Mějte se v Česku krásně.

Úterý 4. 12. 2012, 6.29 – Dobré ráno. O půl druhé ráno jsme překročili německo-francouzské hranice. Teď už jsme v Paříži, chystáme se do ulic. Bohužel prší. Mějte se všichni hezky.

Už jsme doma – Jana Muroňová, naše zpravodajka…

Úterý 4. 12. 212,6.52 – Děkujeme za zaslání předpovědi počasí. To nějak zmákneme. Neleje, jen prší. Vyrážíme do tmy…

Úterý 4. 12. 2012, 13.55 – Děkujeme za rady jak opět zprovoznit stávkující digitální fotoaparát, vyzkoušíme. Už jsme viděli Paříž z výšky, teď jsme v muzeu a chystáme se procházku večerním městem. Děti jsou už docela unavené, cupitají za námi tam a zpět. A přestalo pršet.

 

Paní uč. Renata Doležalová – vedoucí zájezdu…

Úterý 4. 12. 2012, 17.27 – Ahoj do Česka, jsme v autobuse a míříme na hotýlek. Všichni se už těší na teplé jídlo. Pořádně jsme se prošli a vymrzli. Viděli jsme kus světa. počasí se zlepšilo, zítra prý má být ještě líp, tak uvidíme.

Musíme počkat na rodiče…

Středa 5. 12. 2012, 7.49 – Dobré ráno! Snídaně – teplé kafíčko a kakao, topinky, bagetky, máslíčko, marmeládky, přesnídávky, čokoládky – zatraceně, žádné maso! Všichni jsme čerství, ne ovšem na dlouho (následuje ďábelský smích)! Cestou v buse do metra jestě napíšu o fenomenální večeři. Ahoj…

Jsme unavené ale spokojené…

Středa 5. 12. 2012, 9.29 -Takže zpět k večeru – ubytování je malinké, pokojíčky 3 x 3 m, stoleček, umývadlo. Záchod mají na chodbě. Ale hraje tam hudba, dostatečně hlasitě. Sprchy pro jednoho, všechno obyčejné a strohé, ale opravdu čisté a funkční a v dostatečném množství!!! Večeři máme ve vedlejší hospůdce, moc pěkné. Číšník se představil jménem a celý večer se staral jen o nás. Předkrm bagetka, tuňáková a vepřová (fantastická) paštika, nakládačky. Hlavní jídlo – křehoučké kuřecí masíčko, hranolky, spařené mladé fazolové lusky, těstoviny vonící po oreganu, kečup, několik druhů hořčice. Na spláchnutí minerálka, džusík, cola. Dezert – studený koláč z listového těsta s nakrájenými gratinovanými jablíčky. MŇAM. Někteří ani všechno nesnědli, já jsem byla statečná. Na závěr jsme jako vedoucí dostaly kafčo takové síly, které nám otevřelo oči skoro do půlnoci. Takže zatím paráda!

Ještě kufry a honem domů, děkujeme…

Středa 5. 12., 18.20 – Dobrý večer do Města Albrechtic posílají skoro Francouzi. Ráno jsme navštívili moderní čtvrť La Defance. Vůbec se mi to nelíbilo, samý panelák. Staré město má opravdové kouzlo, to moderní podle mě ne. Poté jsme jeli do Montmartru na Sacre Coeure. Úžasné. Jediné co ruší zážitky je spousta černochů, kteří chtějí vydělat na pletených náramcích a jsou neodbytní a vlezlí, a protože je jich několik pohromadě, jde z nich strach. Odpoledne jsme se projeli po Seině! Trošičku pršelo, ale viděli jsme všechny památky krásně osvětlené, včetně zářící Eiffelovky. Teď jsme se vydali na hotel. Je docela zácpa, takže spíš jdeme, než jedeme. S večeří na nás ale počkají. Doufám, že i vy se tam máte hezky, zase se brzy ozveme. J. + R.

Honzo, něco jsi zapomněl…

Čtvrtek 6. 12 ., 8.01 – Dobré ráno!!! Jsme nalodění do autobusu a vyrážíme na dlouhou cestu! Včera večer jsme ochutnali francouzské uzeniny, dětem to moc nejelo. My jsme si daly do nosu. Hlavním chodem byly klobásy – hodně kořeněné, velmi chutné. Hranolky, fazolky a hořčice a kečup. Dezertem byl speciální zapečený krém s karamelem – studený, sladký, třepající se puding v obrovské misce, který pro změnu nechutnal mně. Dnes jsme začali den o hodinu dřív, abychom to všechno stihli. Míříme do Louvru, doma porovnáme, kdo Monu Lisu vyfotil nejlíp. Cesta z hotelu do centra města trvá přes hodinu a půl. V zácpě i dvě a půl, tak snad přijedeme včas na objednanou dobu! Je krásné počasí, bude i foto s modrou oblohou. Mějte doma všichni hezký den.  J.+ R.

Už jsem doma…

Čtvrtek 6. 12.,18.55 – Dnešek je za námi. Louvr je obrovský a špatně značený. Metro jsme zvládli s naprostým přehledem, v Židovské čtvrti jsme byli jako ve Staré Praze. Viděli jsme kulturní centrum Pompidou-dům naruby (je moc škaredý). Na nákupy jsme moc času neměli, nakonec vezeme domů jen pár kousků sýra. Jedinou ztrátou je jeden zapomenutý batoh od Štěpána s minerálkou a svačinou. Zítra touhle dobou budeme doma, půjde-li všechno podle plánu. Až přejedeme hranice do Česka, zavolám. My jsme všichni moc unavení!

Kufry, kufry, kufry…

Pátek 7. 12., 6.57 – Dobré ráno! Jsme v Česku – hranice jsme překročili po páté hodině! Jestli to půjde tak rychle, budeme doma určitě o trochu dříve. Jupííí…

Řidiči Karel a Karel byli bezvadní. S jedním se právě loučíme a druhý…

Pátek 7.12., 12.30 – Jsme v Lanškrouně, předpokládáme, že přijedeme do Město Albrechtic v předstihu proti původnímu plánu. Někdy kolem půl čtvrté. Rodičům zavoláme…

Druhý pan řidič Karel čistí zrcátka před odjezdem od naší školy…

Pátek 7. 12., 14.30 – Přijeli jsme téměř o čtyři hodiny dřív. Unavení ale spokojení. Děkujeme řidičům Karlovi a Karlovi, Myslíme si, že se zájezd vydařil. 

Foto a text Karel Knapp, průběžné informace z Paříže Jana Muroňová