Žáci obou devátých tříd se během prvních dvou měsíců školy ponořili do fascinujícího světa elektromagnetismu. S velkým nadšením se chopili…
V pátek večer se vrátila naše výprava z výletu do Anglie, a tak se teď s vámi podělíme o zážitky. Vyráželi jsme v pondělí ráno a kvůli zpoždění jsme se na trajekt dostali až po východu slunce, mohli jsme se tedy kochat výhledem na moře, racky a okolo plující lodě. Londýn nás přivítal polojasným počasím, naší vycházce nestálo nic v cestě.
Viděli jsme Big Ben, the Houses of Parliament, Downing Street 10, Trafalgar Square, Buckingham Palace, projeli jsme se v London Eye, metru i na lodi, nakupovali jsme na Piccadilly Circus a obědvali v Čínské čtvrti. Večer si nás rozebraly naše „rodiny“. Všechny děti se hrozně bály, ale jejich obavy byly zbytečné. Vesměs afroameričtí hostitelé nás přijali srdečně, nakrmili nás a uložili ke spánku.
Ve středu jsme se pak vybaveni svačinami vydali na cestu do ateliérů Warner Bros, kde se natáčela série o Harry Potterovi. Musím přiznat, že i my dospělí jsme byli nadšení. Nejen že jsme si prohlédli interiéry, které všichni známe z televizních obrazovek, také jsme se dozvěděli spoustu věcí o tom, jak se jednotlivé triky a postavy tvořily. Ze studií nás náš autobus převezl do Oxfordu, nejstaršího univerzitního města v Anglii. Největší dojem na nás udělala knihovna, jež jako jediná v UK obsahuje výtisk každé knihy, která kdy v Anglii vyšla.
Čtvrtek pak opět patřil Londýnu. Tentokrát jsme prošli the City of London. Viděli jsme the Bank of England, Tate Gallery, Saint Paul´s Cathedral, divadlo Globe a hlavně Natural History Museum. Na závěr jsme se „proletěli“ lanovkou k O2 aréně, zde nás čekal autobus a teplé párky. Zpět do pevninské Evropy jsme jeli podmořským tunelem a můžeme vám potvrdit, že v něm opravdu zaléhají uši podobně jako v letadle. Snad mluvím za všechny, když řeknu, že to byl úžasný výlet, a to i díky naší průvodkyni Vendule, která měla nejen neuvěřitelný přehled o historii i současnosti Británie, ale i milou a laskavou povahu. Děkujeme.
Foto a text Renata Doležalová