UŽ SE MĚNÍM NA ČTENÁŘE, ZAČNU ČÍST ZE SLABIKÁŘE. NAPŘED SLOVO, POTOM VĚTU, BRZY POROZUMÍM SVĚTU. RYCHLE POJĎ SI SE…
Zábavu a poučení zažili děti z 2. A třídy při návštěvě záchranné zdravotnické služby. Na fotkách to vypadá tak, že se snad některým dětem něco nepěkného stalo, ale nebojte se, to jsme si jen tak hráli na hru „Co kdyby“ a tím jsme se učili. Učili jsme se, jak se zachovat při záchraně kamaráda, který spadl ze stromu, jak volat na záchrannou službu, co dělat, když naše kamarádka má úraz, krvácí či nedýchá a mnohé další. Přitom jsme se povozili na lehátku, na pojízdné židli, změřili si tep srdíčka a vyzkoušeli jsme si, jak se leží na lehátku v sanitce. Záchranáři pan Mužík a paní Eliška nám dali odpověď na všechny naše všetečné otázky.
Houkání sanitky nám ukončil závěr projektu „Naše tělo“, kterému jsme se věnovali delší dobu v prvouce. Projekt se spíš mohl jmenovat „Co je v člověku“. Bavilo nás zkoumat kostru i vnitřní orgány. Ted už víme, co všechno si nesprávnou stravou, či nezodpovědným chováním můžeme poškodit. Určitě dáme za pravdu panu záchranáři, že nemocem a úrazům je lépe předcházet, než je prožívat. S tím s námi určitě souhlasíte.
Foto a text Zdenka Závodná