Cestičkou mezi poli, topolovou alejí až nad hrobku rodiny Keil von Eichenthurn, na vrch Dubí se vydali žáci třetích tříd, aby zde zasadili mladé doubky. U mýtinky na ně již čekal revírník pan Toman s kolegyněmi z LČR a vozík plný zvláštních motyk, kterými se sází stromečky a s balíky sazenic. Po rychlém informačním kurzu se děti rozdělily do dvojic a pustily se do práce. Rozhrnout listí, vykopat mezi starými kořeny jamku, načechrat hlínu, vložit mladý doubek a zasypat. A tak stále dokola. Všem šla práce krásně od ruky. Jako odpočinek si pro nás připravily lesní pedagožky zábavné hry, při kterých se učil kolektiv spolupracovat a ještě se dozvěděl něco nového o přírodě.

Po práci i zábavě všem pořádně vyhládlo, a tak se všichni posilnili párkem opečeným nad ohněm. To byla dobrota. Okolní les sváděl děti k dalším dovádivým hrám, ale čas byl neúprosný. Popřáli jsme stromečkům, aby krásně rostly, poděkovali jsme za super zorganizovanou akci a vydali jsme se na zpáteční cestu do školy. Při další možné příležitosti se zajdeme podívat, jak se nám práce podařila a zda se stromečkům daří.

Foto a video Regína Hajná, text Zdenka Závodná

Back To Top