Předvánoční Drážďany

V pátek 13. 12. 2013 přesně ve čtyři hodiny ráno vyrazilo 28 žáků našich sedmých, osmých a devátých tříd spolu s žáky a maminkami z Karlovic do Drážďan, metropole Saska.

Toto půlmilionové město nás přivítalo sice chladným počasím, ale nebem bez mráčku, a protože vůbec nefoukalo, mohli jsme se vyhřívat na sluníčku. Z autobusu jsme vystoupili v novější části města zvané Neustadt, která údajně ožívá až v noci, kdy do ulic vyrážejí vysokoškoláci.

Těch zde studuje na čtyřicet tisíc! Když jsme přišli na břeh Labe, naskytl se nám dechberoucí výhled na panorama Altstadt, tedy Starého Města. Ihned nám bylo jasné, proč se Drážďanám přezdívá Florencie na Labi.

Velkolepé barokní stavby na druhém břehu řeky jsme si pak prohlédli i zblízka, když jsme přešli řeku po slavném Augustusbrücke (Augustův most). První z nich byl Japanisches Palais (Japonský palác), další saská státní opera Semperoper, slavná socha Goldener Reiter (Zlatý jezdec, socha Augusta Silného) a následoval Zwinger (barokní přestavění opevnění kurfiřstkého paláce).

Zwinger je vůbec nejslavnější budovou Drážďan. Rozlehlé nádvoří, po kterém jsme se prošli, obklopují muzea, v jejichž útrobách je mimo jiné možno spatřit Raffaelovu Sixtinskou Madonu.

Tu jsme sice z časových důvodů neviděli, ale alespoň jsme si poslechli tradiční zvonkohru. Nesmíme zapomenout ani na římskokatolickou katedrálu Nejsvětější Trojice známou jako Hofkirche, Taschenbergpalais (ten nechal postavit August II. Silný pro svou milenku) a konečně ojedinělý protestantský kostel Frauenkirche, který je dominantou města a má neobvyklý čtvercový půdorys.

Za zmínku jistě stojí, že Drážďany byly v únoru 1945 bombardovány spojeneckými vojsky, téměř celé město bylo zničeno, i Frauenkirche se kvůli narušené statice dva dny po náletu zřítil.

Dnešní podobu kostel získal díky rozsáhlé rekonstrukci, která byla dokončena v roce 2005. Hlavním cílem našeho výletu ale byly vyhlášené vánoční trhy, kterých letos otevřeli dokonce jedenáct!

Jako první jsme navštívili středověký trh na nádvoří zámecké stáje Stallhof, kde si naše děti hromadně nakupovaly brambůrky na špejli. Nicméně mnohem víc dobrot na nás čekalo na nejstarším německém trhu zvaném Striezelmarkt.

Mohli jsme zde ochutnat německou pečenou klobásu, voňavý punč, tradiční štolu, vánoční cukroví nebo třeba jablka v čokoládě. Samozřejmě jsme nechtěli přijet domů s prázdnou, pořídilili jsme tedy drobné dárečky v podobě čokolád, ručně vyráběných vánočních ozdob či svíček.

Snad mluvím za všechny, když řeknu, že jsme si tento náš „německý“ výlet užili. Nejen že jsme načerpali vánoční atmosféru do zásoby, mnozí se statečně pokoušeli komunikovat v němčině, aby tak uplatnili vše, co se z tohoto těžkého jazyka prozatím naučili.

A když se jim nepodařilo dorozumět se německy, plynule přešli do angličtiny a bylo po problému. Jestli jste neměli možnost jet letos s námi, nezoufejte, na příští školní rok plánujeme výlet do Anglie, tak pokud jen můžete, začněte šetřit. Fröhliche Weihnachten und glückliches Neues Jahr!

Foto Iveta Kolarovčeková a Renata Doležalová, text Renata Doležalová