Žáci 6. tříd se v hodině přírodopisu podívali pod pokličku mikrosvěta. Dávno ví, co je to mikroskop, k čemu slouží a z čeho…
Archimédés ze Syrakus je známý hlavně jako řecký filozof. Co má tedy tento člověk společného s fyzikou ? To zjišťovali žáci sedmých tříd. Využili jsem vybavení, které máme z projektu „Další etapa modernizace vybavení ZŠ Město Albrechtice“ regionální číslo CZ.1.10/2.1.00/30.01597.
Kdo je Archimédés…
Nejprve se seznámili s mechanickými vlastnostmi kapalin – prozkoumali, jak funguje hydraulické zařízení, co je to hydrostatický tlak. Během studia narazili na tzv. vztlakovou sílu.
Ověřujeme…
Zjistili, že díky ní plaveme. Tato síla čelí gravitaci. A to už jsme jen krůček od známé definice: Těleso ponořené do kapaliny, která je v klidu, je nadlehčováno silou rovnající se tíze kapaliny stejného objemu, jako je ponořená část tělesa.
Vše zapisujeme…
K objevu se váže historka, podle níž Archimédés přišel na jeho podstatu při koupeli. Přemýšlel, jak odhalit podvod klenotníka, který nahradil zlato v královské koruně za jiný, méně ušlechtilý kov. Samotná myšlenka jej napadla při pozorování hladiny vody ve vaně, do které se ponořil. Objev jej prý uvedl do takového tranzu, že pobíhal nahý po městě s výkřiky:“Heuréka!“ (Našel jsem!).
Zaznamenáváme údaje do pracovního listu…
Pomocí pracovního listu žáci postupně zaznamenávali gravitační a vztlakové síly ocelového válečku ponořeného do vody a oleje. Zjistili tak závislost vztlakové síly na hustotě kapaliny. Poté pomocí Archimédova zákona vypočítali objem tohoto válečku. Objem rovněž vypočítali pomocí matematického vzorce pro objem válce. S překvapením zjistili, že oba objemy jsou shodné.
Počítáme správně…
Archimédés měl tedy pravdu. Je považován právem za jednoho z nejvýznamnějších vědců klasického starověku, za největšího matematika a fyzika své epochy a jednoho z největších matematiků vůbec.
Foto Regína Hajná, text Michaela Kubiszová