Žáci 6. tříd se v hodině přírodopisu podívali pod pokličku mikrosvěta. Dávno ví, co je to mikroskop, k čemu slouží a z čeho…
Padají tělesa na Zemi vždy dolů? Podle autorů mnohých filmů nikoli. Často se ve filmech potkáváme s různými „nemožnostmi“, tedy se situacemi, které vypadají rozumně, ale nejsou možné, protože porušují fyzikální zákony. Například postava začne při přeběhnutí útesu padat až ve chvíli, kdy si uvědomí, že na ničem nestojí. Takové a jiné nesmysly odhalují ve svých hodinách fyziky naši nejmladší fyzikové (žáci šestých tříd).
Ví, že kolem nás je neviditelná gravitační síla, která stahuje všechny tělesa v okolí svisle dolů. Pomocí pokusů žáci odhalili spoustu souvislostí. Například, že čím větší má dané těleso hmotnost, tím větší gravitační síla na něj působí.
Tohoto poznatku lze využít ke konstrukci přístroje, který měří gravitační sílu (siloměr). Prozkoumali jsme, jak je siloměr zkonstruován a žáci sami vyvodili princip jeho měření. Poté si vše pomocí siloměru odzkoušeli.
Zjistili, že i oni mají kolem sebe svou vlastní gravitační sílu, která působí na lidi i jiná tělesa v jejich okolí. Je však velmi malá – méně než milióntina newtonu, takže spolužáka nepřitáhne. Naštěstí gravitační síla Země je dostatečně velká na to, aby udržela většinu věcí pevně na jejím povrchu.
Během studia jsme se dostali i mezi kosmonauty ve vesmírné stanici ISS. Zjišťovali jsme, jestli i na ně působí gravitační síla Země. Videoukázka zde.
Když jsme pomyslně cestovali dále do vesmíru, zjistili jsme, že nejen naše Země přitahuje nás, ale i například Měsíc. Ještě se nám k tomu přidalo obrovitánské Slunce a hned jsme měli několik gravitačních sil, které se vzájemně ovlivňují. My to na Zemi pozorujeme jako Slapové jevy – příliv a odliv. Pokud vás dané téma zajímá, koukněte na video.
Foto Regína Hajná, Michaela Kubiszová, text Michaela Kubiszová