UŽ SE MĚNÍM NA ČTENÁŘE, ZAČNU ČÍST ZE SLABIKÁŘE. NAPŘED SLOVO, POTOM VĚTU, BRZY POROZUMÍM SVĚTU. RYCHLE POJĎ SI SE…
Martin na bílém koni nepřijel, stále očekávaný sníh, na který se těšíme, nepřichází. Proto jsme si postavili sněhuláky ve výtvarné dílně pana Hrubého z hlíny.
Sněhulák nám bude hlídat svíčku, pro kterou jsme si vedle něj udělali stojánek. Udělat duté koule se nám zdálo zpočátku nemožné. Po názorné ukázce z nás obavy opadly a práce se nám dařila.
Všem se nám podařilo vytvořit sněhuláka se vším, co k němu patří. Ozdobili jsme ho knoflíky, očima, velkým nosem a vymodelovali hrnec. Kolem krku dostali někteří sněhuláci slušivou šálu.
Naučili jsme se vykrajovat, válet, šlikrovat, dlabat i zdobit. Práce nás bavila stejně jako v minulé hodině s těstem.
Foto Ludmila Grčková, text žáci 4. A