Třeťácké reportáže z výletu

Ve středu jsme vyjeli na školní výlet. Cesta autobusem se mi líbila. Někdy jsme si i něco zazpívali, takže bylo veselo. Během cesty jsme zastavili na Hvězdě, kde chtěl jeden spolužák objevit v lese divočáka, ale hledal marně. Jakmile odbila celá, naskočili jsme zpátky a hurá na Ovčárnu. Odtud jsme museli již pěšky. Po cestě byly vidět Petrovy kameny a mnohé další přírodniny.

Na vysílači byla pauza a pak honem zpátky a do Karlovy Studánky. V ní jsme si to moc užili a nakoupili mnoho suvenýrů, sladkostí a další super věci. Také došlo k menšímu nedorozumění s autobusem. Prostě z parkoviště zmizel. Naštěstí jeden spolužák ho během nákupů viděl kolem nás projet a tak nás napadlo, že přejel na dolní parkoviště, abychom to měli blíž. A opravdu, tam již čekal. Po cestě do Zlatých Hor jsme si vydechli a pak nás ještě čekala prohlídka zlatohorských mlýnů. Potom jsme už jeli ke škole. Domů jsme se všichni těšili. A to byl konec našeho výletu, který se vydařil.

(Berenika Galušková)

Dnes ráno jsme jeli na školní výlet na Praděd. V autobuse byla sranda. Někteří tam zpívali a jiní si povídali. Když jsme dorazili na parkoviště Ovčárna, vydali jsme se pěšky k vysílači. Bylo na něj dobře vidět, a když už jsem stál úplně pod ním, připadalo mi, jako by padal. A pak následoval odjezd do Karlovy Studánky.

Tam jsme si nakoupili suvenýry. Když jsme již notně uchození dorazili na parkoviště, autobus tam nebyl. On totiž přeparkoval na dolní parkoviště, abychom to měli blíž. Tak honem dolů a již autobusem do Zlatých Hor. Tam nám pan průvodce ukázal způsob těžby a rýžování zlata. Po cestě zpátky nám bylo opět do zpěvu a s písničkou Sláva, nazdar výletu jsme dorazili domů, kde na nás již čekali rodiče. Výlet se mi líbil, protože jsem na těch místech ještě nebyl.

(Radek Tupý)

Ve středu ráno jsme od školy odjeli směr Praděd. Cesta tam trvala dlouho a já jsem se nudila. Ale pak jsme začali zpívat písničky a o zábavu bylo postaráno. Zpívali jsme Toulavou, Cestu, Děti ráje a mnohé další. Potom jsem s kamarádkou hrála hru Srandičky. Najednou nám cesta ubíhala rychleji. Když jsme zastavili na Hvězdě, kde jsme čekali na povolení vyjet na Ovčárnu, spatřil můj spolužák kance, který tam ale jistě nikdy nebyl.

A už se pokračovalo na Praděd. Když jsme konečně dorazili až pod něj, šlo se na záchody. Tam mi to spolykalo pět kaček. Cestou na vysílač jsme viděli Petrovy kameny. Na vysílači jsem si výtahem vyjela na vyhlídku a měla pěkný rozhled po okolí. Z Pradědu jsme jeli do Karlovy Studánky a prohlédli si ji. Nakonec ještě přesun do Zlatých Hor a rychlá prohlídka zlatohorských mlýnů. Zlato jsem si bohužel neodvezla, avšak zážitků mám plný batoh.

(Samantha Anna Kaňa)

Dne 8. června jsme společně s 3. A třídou vyjeli na školní výlet na Praděd. Přesněji na Praděd jsme vyšli, jeli jsme pouze na Ovčárnu. V autobuse měla většina z nás dlouhou chvíli, a tak jsme zpívali. Když jsme konečně dorazili na místo pochodu, rozdělili jsme se na mnoho skupinek a každá si šla svým tempem. Kousek od vysílače se někteří včetně paní učitelky rozhodli zbytek cesty doběhnout a doběhli.

Pak jsme se občerstvili, odpočinuli a hurá zpátky k autobusu a odjezd do Karlovy Studánky. Tam byly minerální prameny, které jsme ochutnali, a potom se nakupovalo. Frčel sliz a kuličkovky. Nakonec jsme popojeli do Zlatých Hor, kde jsme viděli a slyšeli vše o těžbě zlata. Byl to můj nejlepší výlet na světě.

(Jan Handlíř)

Foto Vladimíra Dudková, text žáci 3. B