Předvánoční čas je spojený taky s Mikulášem a čerty. Ale! Co kdyby místo čerta někdy přišel jen anděl? A tak se…
Všichni už v družině dobře víme, že začátkem podzimu se můžeme těšit na akci Opékání špekáčků. Letos jsme se nevydali do parku. Tam už ohniště není. A měli jsme strach, že to časově nezvládneme někde dále.
Prostory pro opékání nám však poskytli místní hasiči hned naproti školy. Dokonce nám zajistili i posezení – za to moc děkujeme rodičům našeho kamaráda Jardy Křištofa, kteří nám připravili stoly a lavice. Panu Busiosovi pak za pomoc a suché třísky i dřevo, bez kterého by to nešlo, velké díky i paním kuchařkám za uvaření čaje pro děti a panu školníkovi za jeho dovoz. No zkrátka nikdo nás nenechal na holičkách.
Oheň vypekl dozlatova nejen špekáčky, ale také celou družinu, i přesto, že nám počasí zařídilo sluníčko a troufám si říct, že to byl jeden, ne-li ten poslední, z teplejších dní. S táborákovými písněmi nás pak seznámily praktikantky, dojíždějící z pedagogické školy z Krnova. Zahrály si s námi bezva hry a pomohly přihlížet na hladký průběh opékání minimálně 80 špekáčků – WOW!!! Na těch si všichni moc pochutnali! Tak zase někdy – hurá sláva „opíkačkám“
Foto paní vychovatelky, text Jitka Bartoníčková
Další příspěvky
