Vysněná Praha

Blíží se konec školního roku a k tomu patří výlety, nejlépe i s přespáním. Naše třída se rozhodla, že společně navštívíme hlavní město. Plány i očekávání byly veliké. Přiznám se, že jsem večer nemohl ani usnout. A ráno? To se mi pro změnu nechtělo vstávat.

První společná fotka v Praze…

V úterý ve 4.30 na albrechtickém nádraží náš výlet začal. Cesta do Olomouce utekla velmi rychle. Do Prahy se mi zdála zdlouhavější. Čas jsme si krátili různě, asi jsme i trochu zlobili, ale to k výletu patří. Hurá, jsme na místě! Paráda! A co teprve metro, to byl fičák!

Odpočíváme…

Naše první cesta vedla na ubytovnu, kde jsme nechali batohy a vyrazili vstříc novým zážitkům. Už v 11 hodin nás čekala paní průvodkyně, která nás provedla Pražským hradem, kde jsem na vlastní oči viděl slavnostní střídání stráží.

Střídání stráží…

Pokračovali jsme do katedrály sv. Víta. Tam mě nevíce zaujaly hrobky českých králů. Středověká mučírna taky nebyla k zahození. Aby té historie nebylo moc, prošli jsme se na Petřín.

My se vůbec nebojíme, u nás doma máme také rozhlednu…

Dostali jsme na výběr. Zdolat 300 schodů na rozhlednu a vidět stověžatou Prahu jako na dlani nebo síň zrcadel. V bludišti byla opravdu legrace. Vidět sebe jako tlustého, zdeformovaného a s šišatou hlavou byla vážně síla. A co teprve, když jsme z labyrintu neuměli najít cestu ven.

Kampak asi jdeme?

Odpoledne nás čekalo poslední překvapení – Národní divadlo, Karlův most a plavba lodí po Vltavě. Na ubytovnu jsme dorazili skoro za tmy. A jestli si myslíte, že večerka, kterou pan Hajný vyhlásil na 23.00 hodin, byla moc pozdě, mýlíte se.

Příjemné ochlazení…

S klukama na pokoji jsme řádili ještě dlouho po půlnoci. Ponocování se nám vymstilo hned ráno, když jsme se neuměli vyhrabat z postele. Po vydatné snídani jsme navštívili planetárium. Přiznám se, že putování po obloze mne zaujalo.

Být v Praze a nebýt na Václaváku…

Na rozloučenou jsme si nechali Orloj na Staroměstském náměstí a sochu sv. Václava na Václavském náměstí. Kručení v břiše nás donutilo navštívit Macdonald. Nakonec ještě nákupy.

V Praze bylo krásně, těšíme se ale domů…

Musím uznat, že Praha je opravdu krásná. Bylo mi ctí ji navštívit. Ale doma je doma. Už jsem se těšil, až uvidím Albrechtice, náš domeček, kurty….

Foto Regína Hajná, text za 5. B Michal Šlor