UŽ SE MĚNÍM NA ČTENÁŘE, ZAČNU ČÍST ZE SLABIKÁŘE. NAPŘED SLOVO, POTOM VĚTU, BRZY POROZUMÍM SVĚTU. RYCHLE POJĎ SI SE…
Ve středu, poslední den před velikonočním volnem, jsme si ujasnili informace, které se k tomuto svátku jara pojí. Začali jsme prací ve dvojicích, kdy každá z nich měla nastudovat jeden den velikonočního týdne, vysvětlit barvu, která případně den označuje, a také tradice s ním spojené. Tak třeba, proč se pondělí říká modré, a co měla hospodyňka v ten den na práci. Nebo, co se dělo na velký pátek, proč se mu říká velký apod.
Získané znalosti jsme si zopakovali vyplněním křížovky a vybarvením pojmů týkajících se Velikonoc. Následovalo zdobení kraslice, která jako poslední chyběla do připravené dekorace z jarního osení, několika zápichů a papírové slepičky. Děti si takto ozdobenou dekoraci chystaly odnést domů na sváteční stůl.
Poté jsme vyběhli nad vodárnu, kde už na nás čekal zajíček Moko se svými otázkami. Cestu nám označil vyfouknutými vajíčky a tam, kde visela kraslice, měl připravenou otázku. Otázky a úkoly se týkaly Velikonoc, a protože nás po ranní přípravě nemohlo nic zaskočit, jeho tajenku jsme snadno vyluštili. Bylo to Mokovo přání hezkých jarních svátků. Děkujeme organizátorům této stezky za příjemné chvilky strávené v krásném prostředí přírody.
Foto a text Vladimíra Dudková